|
Publikováno: 9. 2. 2005
|
Povinnosti provozovatelů bytových domů na úseku požární ochrany
|
Stávající a vznikající nová bytová družstva nebo společenství vlastníků mají mimo jiné zákonem dané povinnosti na úseku požární ochrany.
Tyto povinnosti jsou stanoveny zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o požární
ochraně") a prováděcí vyhláškou č. 246/2001 Sb., o podmínkách požární
bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (dále jen "vyhláška o požární prevenci").
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění
povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce
(§ 2 odst. 2 zákona o požární ochraně). Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
kontroluje dodržování povinností na úseku požární ochrany a při zjištění porušení povinnosti může uložit finanční sankce.
Následující text se zabývá povinnostmi právnických osob a podnikajících fyzických osob zabývajících se pouze "správou" bytových domů.
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob jsou diferencovány s ohledem na míru požárního nebezpečí provozovaných činností.
Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií:
- bez zvýšeného požárního nebezpečí,
- se zvýšeným požárním nebezpečím,
- s vysokým požárním nebezpečím.
Kritéria začlenění
Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti, které splňují kritéria § 4 odst. 2 zákona o požární ochraně. Do této kategorie nespadají (zjednodušeně řečeno) činnosti v bytových domech (do 15 nadzemních
podlaží nebo výšky do 45 m) pokud se v nich pouze "bydlí". Podle kritérií kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím se vyhodnotí ostatní činnosti provozované
v bytovém domu mimo bydlení – jsou to zejména drobné provozovny, dílny (i dílna údržby domu), prodejny, sklady apod. umístěné v bytovém domu.
Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti, které splňují kritéria § 4 odst. 3 zákona o požární ochraně.
U bytových domů mohou být naplněna kritéria:
- v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m, tzn. včetně bytových domů a jedná se o všechny činnosti, které jsou v takovém
objektu provozovány (např. i prodej potravin v bývalé kočárkárně)
- v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.
Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí jsou považovány všechny ostatní činnosti.
Všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby (provozující činnosti bez zvýšeného požární nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím
nebo s vysokým požárním nebezpečím) - plní povinnosti dle § 5 zákona o požární ochraně).
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny:
- obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení a udržovat je v provozuschopném
stavu (podrobnosti - § 2 až § 10 vyhlášky o požární prevenci),
Prakticky to znamená – mít společné prostory domu vybaveny potřebným počtem a vhodnými druhy hasících přístrojů, mít společné prostory vybaveny požárně
bezpečnostním zařízením (např. vnitřní požární hydranty, suchovody, nucené větrání, požární dveře, utěsnění prostupů zejména stupaček /i v bytech/) podle
projektové dokumentace a kolaudačního rozhodnutí; zajišťovat zkoušky provozuschopnosti (tzv. revize) těchto zařízení ve lhůtách stanovených výrobcem nebo
zákonem (tj. min. 1x ročně). Počet a druh vybavení hasícími přístroji je dán projektovou dokumentací nebo § 2
odst. 5 vyhlášky o požární prevenci (pokud projektová dokumentace neexistuje).
- vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové
cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu a topení, k věcným prostředkům požární ochrany a k
ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení (podrobnosti - § 11 vyhlášky o požární prevenci),
Prakticky to znamená - neukládat ani neskladovat nic ve společných komunikačních prostorách domu, nezužovat průchozí šířku chodeb ani schodišť žádnými ani
nehořlavými předměty, neukládat na chodbách a schodištích žádné hořlavé předměty. Zajistit, aby se hasiči případně nájemníci domu dostali v případě potřeby
k hlavnímu vypínači el. energie, hlavnímu uzávěru plynu a hlavnímu uzávěru vody, topení. Vyznačit směr – cestu a umístění těchto zařízení. Rovněž hasící
přístroje, vnitřní požární hydranty, suchovody a ostatní zařízení požární ochrany musí být přístupné a označené. Volné příjezdové komunikace a nástupní
plochy (pokud je mají objekty zřízeny a označeny) udržovat volné – zejména neparkovat auta na zákazu stání.
- dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
Prakticky to znamená – pokud jsou používány ve společných prostorách (ale platí to i pro občany v bytech) např. elektrospotřebiče (např. topidla k přitápění)
nebo jiná zařízení (např. pájecí lampu při opravě) vždy obstarat, přečíst a uložit návod výrobce nebo jiné pokyny – technické podmínky a dodržovat v nich
stanovené pokyny pro zajištění požární bezpečnosti.
- označovat místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany
a požárně bezpečnostní zařízení,
Prakticky to znamená – označit příslušnými značkami zejména směr a umístění hlavních uzávěrů plynu, vody a topení a hlavní vypínač elektrické energie;
vyznačit směry úniku a únikové východy tam, kde není z místa jednoznačně jasný – viditelný východ z objektu , případně označit jiné důležité okolnosti dle
příslušných předpisů např. umístění nebezpečných látek (svařovací souprava, hořlavé kapaliny apod.).
- pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany (§ 11 zákona o požární ochraně)
dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady (podrobnosti jsou uvedeny v
§ 12 a § 13 vyhlášky o požární prevenci).
Prakticky to znamená – v prostorech bez požárního nebezpečí 1x ročně provést preventivní požární prohlídky, prohlídky může provést pouze osoba s předepsanou
kvalifikací (preventiva požární ochrany, technik požární ochrany, odborně způsobilá osoba) a o prohlídce musí provést písemný záznam, zjištěné závady musí
provozovatel odstranit.
- umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a
informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,
Prakticky to znamená – v případě, že příslušníci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje budou provádět jako orgán státního požárního dozoru
kontrolu, umožnit jim nahlédnout do dokumentace požární ochrany, případně do dokumentů souvisejících např. výpis z obchodního rejstříku, výpis z katastru,
smlouvy s nájemci apod., umožnit jim kontrolu všech společných prostor objektu, projednat s nimi sepsaný zápis o výsledku kontroly a uložená opatření splnit.
- poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku
požáru,
- bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý v prostorách, které vlastní nebo
užívají.
Podle § 5 odst. 2 zákona o požární ochraně nesmí právnické osoby a podnikající fyzické
osoby vypalovat porosty.
Prakticky to znamená - zákaz plošného vypalování trávy, plevele, náletových rostlin apod. Spalovat hořlavé látky na volném prostranství je možné jen za
určitých podmínek (zejména zvolit vodné místo s nehořlavým povrchem dostatečně vzdálené od hořlavých materiálů a porostů, zajistit stálý dozor a důkladné
dohašení, neprovádět pálení v době sucha a silného větru atd.)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnost bez zvýšeného požárního nebezpečí není povinna zpracovávat dokumentaci
požární ochrany podle § 15 zákona o požární ochraně.
Prakticky to znamená – nemusí zpracovávat např. požární řád, evakuační plán, ale je povinna mít doklady např. o zkoušce provozuschopnosti hasících
přístrojů, požárních hydrantů a jiných požárně bezpečnostních zařízeních, návody výrobce k používaným zařízením apod.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím jsou dále
dle § 6 zákona o požární ochraně povinny:
- stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany,
Prakticky to znamená – zpracovat dokumentaci požární ochrany Organizační zabezpečení požární ochrany pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu;
dokument musí zpracovat technik požární ochrany nebo osoba odborně způsobilá.
- prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a
zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,
Prakticky to znamená – zapracovat tyto podmínky do organizačního zabezpečení požární ochrany nebo do jiného dokumentu.
- zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,
Prakticky to znamená – mít k dispozici dokumentaci výrobce zařízení nebo zapracovat podmínky požární bezpečnosti do organizačního zabezpečení požární
ochrany nebo jiného dokumentu.
- stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a
technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy, a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze
osobami s příslušnou kvalifikací,
Prakticky to znamená – zapracovat tyto požadavky do organizačního zabezpečení požární ochrany nebo jiné dokumentace.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny dle § 15 zákona o požární ochraně
vést dokumentaci požární ochrany (podrobnosti § 27 – 40 vyhlášky o požární prevenci).
Není-li zákonem o požární ochraně nebo vyhláškou o požární prevenci stanoveno jinak, zpracovává, popřípadě vede dokumentaci požární ochrany technik požární
ochrany nebo odborně způsobilá osoba (§ 40 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci).
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozujících činnosti s vysokým požárním nebezpečím jsou dále dle § 6a zákona o požární ochraně povinny:
- zabezpečit posouzení požárního nebezpečí,
Prakticky to znamená - zpracovat dokumentaci požární ochrany Posouzení požárního nebezpečí (podrobnosti § 16 a
§ 29 vyhlášky o požární prevenci) prostřednictvím
odborně způsobilé osoby;
- posouzení požárního nebezpečí předložit ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované činnosti,
- plnit opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí,
- písemně uvědomit orgán státního požárního dozoru při změně charakteru, podmínek nebo rozsahu provozované činnosti a podle jeho pokynů posouzení požárního
nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí.
Změna užívání případně stavební úpravy některých částí obytného domu v případě, že máte zájem provést v obytném domě stavební úpravy např.
zřídit uzamykatelné mříže do suterénních prostor nebo chcete v přízemí domu zřídit prodejnu apod., je majitel domu povinen dle zákona 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů tento záměr oznámit místně příslušnému stavebnímu úřadu a projednat, zda stačí podat
tzv. ohlášení nebo zda je nutno zpracovat stavební dokumentaci a získat vyjádření dotčených orgánů (např. Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje).
Pokud stavební úřad požaduje zpracování projektové dokumentace je její součástí i vyhodnocení požární bezpečnosti, které je obsaženo v požárně bezpečnostním
řešení. Na základě tohoto požárně bezpečnostního řešení vydá místně příslušný Hasičský záchranný sbor stanovisko k dané problematice.
Zpracovala: mjr. Ing. Věra Žídková
|
|