VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb.,
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podle § 101 písm. a) stanoví k provedení § 6b , § 11 odst. 8,
§ 15 odst. 2 , § 16 odst. 4,§ 17 odst. 5 a § 31a zákona č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně, ve znění zákona
č. 425/1990 Sb. , zákona č. 40/1994 Sb. , zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb. , zákona č. 71/2000 Sb.
a zákona č. 237/2000 Sb. (dále jen "zákon"):



ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ


§ 1
Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) požární bezpečností - souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických 
opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob,
zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření,
b) požární technikou - zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery,
plavidla, vznášedla a letadla,
c) věcnými prostředky požární ochrany - prostředky používané k ochraně, záchraně a
evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany
při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní
ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky,
d) požárně bezpečnostním zařízením - systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby
podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení,
e) vyhrazenými druhy požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně
bezpečnostních zařízení - požární technika, pro kterou jsou stanoveny technické podmínky
zvláštním právním předpisem, 1) věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní
zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny
zvláštní požadavky,
f) normativním požadavkem - konkrétní technický požadavek obsažený v české technické
normě, jehož dodržením se považuje požadavek příslušného ustanovení vyhlášky za splněný;
neexistuje-li pro příslušnou oblast platná česká technická norma, považuje se za normativní
požadavek konkrétní technická specifikace obsažená ve veřejně dostupném uznávaném
normativním dokumentu, 2)
g) hořlavou látkou - látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných
podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné
hořet,
h) požárním nebezpečím - pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu s následným
požárem,
i) požárně technickou charakteristikou - vlastnost látky vyjádřená měřitelnou hodnotou nebo
stanovená na základě měřitelných hodnot více dílčích vlastností anebo jev vystihující chování
látky při procesu hoření nebo s ním související,
j) technicko bezpečnostním parametrem - požárně technická charakteristika, která kvalitativně
nebo kvantitativně vyjadřuje vlastnosti hořlavé látky, při jejímž dodržení za předvídatelných
podmínek se činnost považuje z hlediska nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu s následným
požárem za bezpečnou,
k) průvodní dokumentací - montážní návod, technické podmínky pro projektování nebo
provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární
bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod.,
l) veřejností - osoby, které se oprávněně mohou vyskytovat při provozovaných činnostech a
nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu 3) k jejím provozovatelům,
nejsou vlastníky objektů, v nichž jsou činnosti provozovány ani provozovateli těchto činností,
m) požárem - každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo
zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při
kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně
ohroženy,
n) ohlašovnou požárů - místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními
prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události
a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace
požární ochrany.



ČÁST DRUHÁ
STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB

ODDÍL PRVNÍ
VYBAVENÍ PROSTOR PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH
OSOB VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY A POŽÁRNĚ
BEZPEČNOSTNÍMI ZAŘÍZENÍMI
[K § 6b písm. c) a d) zákona]



§ 2
Základní požadavky

(1) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a
fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen
"podnikající fyzické osoby") věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními
zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, 4) nebo z obdobné dokumentace,
která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního
právního předpisu 5) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu. 6)

(2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a
podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními
zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného
posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti).

(3) Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) osobní ochranné prostředky,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné
tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou,
e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů,
kapalin a nebezpečných látek,
f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,
g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,
h) hasiva a příměsi do hasiv,
i) požární příslušenství,
j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).

(4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení 7) se rozumí
a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového
přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční
požárně poplachové zařízení),
b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí
zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla,
zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné
dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení,
nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a
podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod
včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární
potrubí),
f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry
otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární
odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony,
požární přepážky a ucpávky),
g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních
zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a
zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.


(5) V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u
nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární
ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto
prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň
a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje
obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností 8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém
stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo
b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje
s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých
látek přecházejících do kapalného stavu), nebo
c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí
schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy
podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat
nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu
nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).

(6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle
odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební
rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden
druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený
prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.


§ 3
Umístění hasicích přístrojů

(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití.

(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li
to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V
případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích
přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění
hasicích přístrojů použije příslušná požární značka 9) umístěná na viditelném místě.

(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku
požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v
závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo
provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí
přístroj s nevhodnou hasební látkou.

(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že
jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího
přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou.
Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být
vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak,
aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.


§ 4
Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně
bezpečnostních zařízení

(1) Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové požární automobily s
výjimkou velitelských automobilů a vyšetřovacích automobilů s celkovou hmotností do 2000
kg a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů 1) a kontejnerů.

(2) Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se považují
a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),
b) dýchací přístroje,
c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné
tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),
d) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,
e) ochranné oděvy pro práci ve vodě,
f) hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv,
g) požární hadice, proudnice a armatury,
h) motorové stříkačky.

(3) Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále jen "vyhrazená požárně
bezpečnostní zařízení") se považují
a) elektrická požární signalizace,
b) zařízení dálkového přenosu,
c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,
d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,
e) automatické protivýbuchové zařízení,
f) zařízení pro odvod kouře a tepla,
g) požární klapky.


§ 5
Projektování požárně bezpečnostních zařízení

(1) Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle normativních
požadavků. 10) Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně
bezpečnostního řešení stavby.

(2) V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních
zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a
způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje
zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.

(3) U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž projektování není
vymezeno normativními požadavky, se postupuje podle projekčních předpisů výrobců nebo
dovozců (dále jen "výrobce") těchto zařízení.

(4) Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno hlavními funkčními
komponenty (§ 7 odst. 7) 2 a více různých výrobců, považuje se za výrobce osoba, která
navrhla toto zařízení jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce.

(5) Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení podle odstavce 1 se
zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost, která získala oprávnění k
projektové činnosti podle zvláštního právního předpisu. 11) V případě, že je projektován
konkrétní typ vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení, musí být splněny i požadavky
uvedené v § 10 odst. 2.

(6) Je-li podmínkami stavebního povolení stanoveno předložení podrobnější
dokumentace podle zvláštního právního předpisu, 12) (dále jen "podrobnější dokumentace")
musí být splněny požadavky uvedené v § 10 odst. 2.

(7) V případě souběhu 2 a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních
zařízení zabezpečuje koordinaci zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby i při
zpracování podrobnější dokumentace podle odstavce 6.


§ 6
Montáž požárně bezpečnostních zařízení

(1) Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky
vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě podrobnější dokumentace a
postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce.

(2) Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění
požadavků uvedených v odstavci 1 písemně.


§ 7
Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení

(1) Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně
ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících
zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 provedení funkčních
zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení
odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.

(2) Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních
požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové
dokumentace nebo podrobnější dokumentace.

(3) Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje
dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách
provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně
bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně
bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní
dokumentaci (např. provozní kniha).

(4) Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu
a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky 13) a průvodní
dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová
dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví
lhůty kratší.

(5) Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně
bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje
výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem
technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.

(6) Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí
se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit.
Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a
prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v
potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se
zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.

(7) Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat pouze náhradní díly
odpovídající technickým podmínkám výrobce. Změny součástí systému požárně
bezpečnostního zařízení, které jsou výrobky stanovenými podle zvláštního právního předpisu
14) (hlavních funkčních komponentů) a takové jeho změny, které mají vliv na funkci požárně
bezpečnostního zařízení, se považují za udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit
požární bezpečnost stavby. 15)

(8) Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy
obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně
bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo
jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také
jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního
zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak
i výrobní číslo kontrolovaného zařízení,
d) výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich
odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,
e) datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,
f) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu
provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu
podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci
též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.


§ 8
Elektrická požární signalizace

(1) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol
provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to
a) jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,
b) jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární
signalizace ovládá,
pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v podrobnější dokumentaci, popřípadě v
průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k
provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.

(2) Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí
prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky
činnosti elektrické požární signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly
provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti nahrazuje.

(3) Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se provádí za
provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.


§ 9
Hasicí přístroje

(1) Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole
provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou
spouštěcí armatury.

(2) Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními
předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití
nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém
poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená
projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací
(např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola
provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho
instalací.

(3) Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění.

(4) Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé
díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen
komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.

(5) Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení,
prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí
armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů
a) vodních a pěnových jednou za 3 roky,
b) ostatních jednou za 5 let.

(6) Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou
spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na
instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje.
Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího
přístroje.

(7) Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu podle odstavce 6,
termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat
osobu, která úkon podle odstavce 6 provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u
podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním
čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u
zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

(8) Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy
obsahuje následující údaje:
a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího
přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též
údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také
jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,
b) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou podle
písmene a),
c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného
hasicího přístroje,
d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím
výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,
e) potvrzení podle § 10 odst. 2, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu
provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu
podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci
též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

(9) Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí
přístroj
a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo
b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo
c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší
40 let.
Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s
uvedením důvodu vyřazení.


§ 10
Společné požadavky na projektování, montáž a kontrolu provozuschopnosti požárně
bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů

(1) Při projektování, popřípadě zpracování podrobnější dokumentace, montáži a
kontrole provozuschopnosti vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při
provádění kontrol, údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích
přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními
předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu
požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.

(2) Osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1 provedla, odpovídá za kvalitu
provedené činnosti a písemně potvrzuje, že při tom splnila podmínky stanovené právními
předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu
požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.

(3) Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob
provádějících činnosti podle odstavce 1 mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci
výrobců požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto
stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním
požadavkům.

(4) Stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce požárně bezpečnostních zařízení,
která nejsou vyhrazenými druhy, platí pro jejich projektování, montáž a kontroly
provozuschopnosti požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2.

(5) Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání a odnímání oprávnění k
některým činnostem podle zvláštního právního předpisu 16) nejsou ustanoveními odstavců 1
až 4 dotčeny.



ODDÍL DRUHÝ
ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO HAŠENÍ POŽÁRŮ A PRO ZÁCHRANNÉ PRÁCE
[K § 6b písm. e) zákona]



§ 11
Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce

(1) Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce se rozumí souhrn
organizačních, a popřípadě i technických opatření umožňujících při využití existujících
předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace
osob, zvířat a materiálu a záchranných prací.

(2) K provedení rychlého a účinného zásahu podle odstavce 1 zajišťují právnické
osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a) bylo zřetelně označeno číslo tísňového volání (ohlašovny požárů), popřípadě uvedeny další
pokyny ke způsobu ohlášení požáru ve všech objektech, kde provozují činnosti; právnické
osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním
nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice,
b) byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena jejich provozuschopnost a
použitelnost pro potřeby tísňového volání,
c) byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k
objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení
požárů,
d) bylo provedeno označení 17) a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku a
požárních výtahů,
e) byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární
výtahy, požární žebříky) a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou,
f) byla označena 9) rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického
proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.

(3) K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací
podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby
a) byly označeny 9) nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve
všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby
v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno
v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého
místa,
b) byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou
součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné
práce,
c) chráněné únikové cesty 18) a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem
zvyšujícím požární riziko. 19)



ODDÍL TŘETÍ
LHŮTY A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH KONTROL DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ
[K § 6b písm. f) zákona]



§ 12
Způsob provádění pravidelných kontrol

(1) Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně podle § 5 odst. 1 písm.
e) zákona se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů
o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně (dále jen "preventivní požární
prohlídky").

(2) Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování stavu
zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu
dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností
stanovených předpisy o požární ochraně.

(3) Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek
od žádoucího stavu (dále jen "požární závady"). Lhůty k odstranění zjištěných požárních
závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku.

(4) Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde
právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3
zákona .

(5) V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky
provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3
osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo
veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto
činností.

(6) Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy,
popřípadě jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být
sepsán bezprostředně po jejím provedení.

(7) Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum provedení, označení
objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření, stanovení způsobu a termínů
jejich splnění, jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis vedoucího
zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby (§ 30) a záznam o splnění
navržených opatření.

(8) Systém provádění preventivních požárních prohlídek a způsob vedení záznamů
podle odstavce 6 lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo
dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární
bezpečnosti (např. § 30).


§ 13
Lhůty preventivních požárních prohlídek

(1) Preventivní požární prohlídky podle § 12 se provádějí v následujících lhůtách:
a) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím,
nejméně jednou za 3 měsíce ( § 4 odst. 3 zákona ),
b) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním
nebezpečím ( § 4 odst. 2 zákona ), nejméně jednou za 6 měsíců,
c) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního
nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5, nejméně jednou za rok.

(2) Lhůty uvedené v odstavci 1 mohou být zkráceny schváleným posouzením
požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení
podmínek požární bezpečnosti (např. § 30).



ODDÍL ČTVRTÝ
POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ VÝROBKŮ A VZORKŮ K PROVEDENÍ POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY
[K § 6b písm. g) zákona]


§ 14
Postup při poskytování určených výrobků

(1) Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby poskytují orgánu
státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke
zjištění příčiny vzniku požáru (§ 50 odst. 2) na základě jeho vyžádání.

(2) Na základě žádosti osoby předávající výrobek nebo vzorek podle odstavce 1
vyhotovuje orgán státního požárního dozoru potvrzení ("Protokol o předání a převzetí
výrobku nebo vzorku"), jehož stejnopis předávající osoba obdrží.

(3) Protokol o předání výrobku nebo vzorku vždy obsahuje označení události, místa,
objektu, datum a čas odebrání výrobku nebo vzorku, jeho popis, jakož i údaje o předávající
osobě včetně jejího vyjádření, údaje o přebírající osobě a podpisy těchto osob.



ODDÍL PÁTÝ
ZPŮSOB STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI A POSUZOVÁNÍ POŽÁRNÍHO NEBEZPEČÍ
[ K § 6b písm. a), b), h) a i) zákona ]


§ 15
Způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním
nebezpečím

(1) Podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění vzniku požáru a k ochraně
osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření. Při stanovení
podmínek požární bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím (dále jen "místa"), kde
právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti, přiřadí charakteristiky,
podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím ( § 4 odst. 2
zákona ).

(2) V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky podle odstavce 1, se ve vztahu
k provozovaným činnostem se zvýšeným požárním nebezpečím prokazatelně vyhodnotí
a) vyskytující se možné zdroje zapálení,
b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry
vyskytujících se látek potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a
zdraví osob a majetku,
c) základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií (výška stavby,
konstrukční systém, odstupové, popřípadě bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních
úseků, technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska jejich vlivu na vznik a šíření
případného požáru a zplodin hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy
od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(3) Na základě vyhodnocení podle odstavce 2 se stanoví podmínky požární
bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, přičemž se vždy
a) vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární bezpečnosti pro zahájení, průběh,
přerušení a skončení činnosti,
b) určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet zaměstnanců zařazených do
těchto preventivních požárních hlídek,
c) stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů a značení (informace,
výstrahy, příkazy a zákazy),
d) určí způsob zabezpečení volných únikových cest,
e) stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným
požárem, nejsou-li tyto stanoveny výrobcem, například
1. určení provozních podmínek technických zařízení a technologického procesu, podmínek
případných odstávek zařízení nebo omezení provozu,
2. stanovení maximálního množství hořlavých a hoření podporujících látek, přípravků nebo
materiálů (dále jen "množství látek"),
3. zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin nebo
hořlavých prachů,
f) stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení nebo přechodného zastavení
provozu (dále jen "doba sníženého provozu") a v mimopracovní době,
g) vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
popřípadě také požadavky na speciální hasební látky a postupy, přičemž se vychází z
podmínek stanovených touto vyhláškou,
h) určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu provozování činností se
zvýšeným požárním nebezpečím, například pro mimořádné provozování těchto činností na
přechodných pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována,
dosud schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.), anebo
když se změní výchozí podmínky.

(4) Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech se zvýšeným
požárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů dokumentace požární ochrany
uvedených v § 27.

(5) Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel
(osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž vychází ze stavu
vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto
požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavky. 20)

(6) V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním nebezpečím
zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle odstavců 1 až 4 právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.


                                                     Následující->