Obecná povinnost (§ 1)
Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc.

Povinnosti právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (§ 2)
..... právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen "předpisy o požární ochraně") jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (§ 4)
Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií

1. bez zvýšeného požárního nebezpečí,
2. se zvýšeným požárním nebezpečím,
3. s vysokým požárním nebezpečím.

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob (§ 5 a 6)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny

1. obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních předpisů, (zákon č. 22/1997 Sb.) lze instalovat a používat pouze schválené druhy,

2. vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,

3. dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,

4. označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,

5. pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,

6. umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,

7. poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

8. bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje, (zákon č. 238/2000 Sb.) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny

1. stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti,

2. prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním předpisem,

3. zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,

4. stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními předpisy (např. vyhl. 50/1978 Sb.) a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,

5. mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.

Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany. Posouzení požárního nebezpečí obsahuje

1. zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků,

2. stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku,

3. návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního nebezpečí ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované činnosti.
Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti zakládající povinnost, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této skutečnosti orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí.
Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny plnit.

Povinnosti vlastníků nebo uživatelů vodních zdrojů a lesů (§ 7)
Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů.
Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jejich rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona. (§ 46 písm. g) a písm. i) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a změně některých zákonů /lesní zákon/).

Preventivní požární hlídka (§ 13)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární hlídky v prostorách s nejméně 3 zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím a v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje, nařízení okresního úřadu (nebo obecně závazná vyhláška obce.

Dokumentace požární ochrany (§ 15)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem. Druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany stanoví prováděcí právní předpis (§ 27 a následující vyhlášky MV ČR č. 246/2001 Sb).

Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně (§ 16)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany. Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. (zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce). Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance.
Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.

Způsob zajišťování školení a odborné přípravy v PO (§ 16a)
U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím provádí

1. odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,

2. odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,

3. proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.

Výkon státního požárního dozoru ( k § 31a dalším)
Státní požární dozor se vykonává mj. kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany /§65 odst. 1 písm. b) až d)/, ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu (§ 36 až 38)
Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o vyloučení věci z užívání, zákazu činnosti a nebo zastavení provozu.
O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.
Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí oznámit ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.
Proti rozhodnutí je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.Vydání rozhodnutí o zastavení provozu musí být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.
Užívat věc, která byla vyloučena z užívání , obnovit zakázanou činnost nebo obnovit zastavený provoz lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným věc z užívání nebo rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.

Druhy jednotek požární ochrany (§ 65)
Jednotkami požární ochrany jsou

1. jednotka hasičského záchranného sboru kraje, která je složena z příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen „příslušník“) určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru kraje,

2. jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (dále jen "zaměstnanec podniku"),

3. jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání,

4. jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.

Jednotka hasičského záchranného sboru podniku (§ 67)
Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů, po souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů. Počet zaměstnanců podniku a vybavení této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů, si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas generálního ředitelství.

Jednotka sboru dobrovolných hasičů (§ 68)
Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, které určí hasičský záchranný sbor kraje, mohou místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku.
Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.
Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen „dobrovolná jednotka požární ochrany) se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání.
O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání s hasičským záchranným sborem kraje.
..... právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit dobrovolnou jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje.

Požární hlídku zřizuje (§ 69)
Právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Na požární hlídky zřízené podle tohoto ustanovení se obdobně vztahují ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku požární ochrany, mohou na základě smlouvy o sdružení s hasičským záchranným sborem kraje, sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany.

Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám (§ 76)
Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

1. neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,

2. neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje zjištěné závady,

3. nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany,

4. neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,

5. nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené,

6. nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy,

7. neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje,

8. neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,

9. nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,

10. nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti,

11. nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,

12. nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací,

13. používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany.

Náhrada škody - odškodňování úrazů (§ 80)
Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v požární hlídce nebo v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany, (dále jen "poškozený"), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.

Náhrada škody - náhrada věcné škody (§ 82 a další)
Právnická nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou.
Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná škoda, která jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.
Náhrada věcné škody se neposkytuje právnické nebo fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.
Náhradu škody poskytuje a o ní rozhoduje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany.
Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má hasičský záchranný sbor kraje vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.
Právo na náhradu škody je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.